Archiv štítků: Judikatura

NS: vlastník bytu nemůže požadovat, aby soud nařídil SVJ projednat určitou záležitost

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2017, čj. 26 Cdo 2323/2016

V poměrech právní úpravy účinné od 31. prosince 2013 a stejně tak i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 se vlastník jednotky nemůže u soudu úspěšně domáhat, aby společenství vlastníků jednotek byla uložena povinnost konat shromáždění vlastníků k projednání určité záležitosti.

Číst dále

Trest pro vyděrače Mikuleckého je pravomocný

Lentilkový kmotr Jan Mikulecký neuspěl před odvolacím soudem s námitkou nepřípustnosti audionahrávky, která zachycovala jeho trestnou činnost. Odvolací Městský soud v Praze trest za korupci a vydírání pro bývalého radního za ODS definitivně potvrdil. Rozhodnutí SVJ získalo s využitím zákona o svobodném přístupu k informacím.

Mikulecký je tak pravomocně odsouzený za to, že před volbami vydíral manžela kandidátky konkurenční strany a pokusil se jej uplatit výměnou za to, že svoji kandidaturu stáhne. Bez zajímavosti však není, jaký zdroj chtěl pro uplácení použít. Odsouzený Mikulecký chtěl významně nadcenit zakázku vypsanou SVJ, kde je stále ještě předsedou výboru. Peníze pro korupci tak chtěl čerpat ze zdrojů SVJ, s nimiž jako předseda výboru má povinnost zacházet s péčí řádného hospodáře.

Platná legislativa nezakládá ani přes pravomocné odsouzení Mikuleckého pro takto závažný zločin překážku pro to být členem voleného orgánu SVJ (§ 1205 odst. 2 NOZ) a je jen na vlastnících bytů v domě Místecká 453, kdy se tohoto „podnikavce“ zbaví.

Případ v závěru roku 2017 přezkoumal i Nejvyšší soud, který dovolání Lentilkového kmotra odmítl jako zjevně neopodstatněné.

NSS: Letňanské lentilky jsou bez územního rozhodnutí

Trvalo to, ale došlo na naše slova. Nejvyšší správní soud zrušil územní rozhodnutí projektu korupčníka Mikuleckého – Letňanské lentilky, proti kterému naše SVJ brojí už od roku 2012. Přijal tak argumenty, že letňanská radnice, stejně jako pražský magistrát vydali nezákonná rozhodnutí. SVJ mělo být účastníkem územního i stavebního řízení. Lentilkový kmotr své betonové monstrum prosadil silou, bez ohledu na platné zákony. Radnici, která ho v tom podpořila, se to ale vymstí.

Nynější rozsudek sám o sobě ještě neznamená, že se zbabraný projekt do měsíce srovná se zemí; k tomu bude zapotřebí zrušit nezákonně vydané stavební povolení. Je ale jasné, že se Brusel brzy začne ptát, zda desítky milionů korun, vyplacené na dotacích, nebyly použity v rozporu s unijními pravidly a nešly například na černou stavbu, prosazenou mafiánským způsobem proti vůli místních. A další nároky z titulu odpovědnosti státu za škodu vyvolanou nezákonnými rozhodnutími budou následovat… V této souvislosti je dobré uvést, že pod nezákonnými rozhodnutími jsou podepsáni vedoucí letňanského stavebního úřadu Václav Ryčl a ředitelka magistrátního stavebního odboru Ivana Jakoubková.

Jan Mikulecký – vyděrač a korupčník, řekl soud. Máme rozsudek nad letňanským exradním za ODS

Nečekaný dárek nadělil těsně před Vánocemi Obvodní soud pro Prahu 9 exradnímu za ODS Janu Mikuleckému. Uznal ho vinným ze dvou trestných činů, a to vydírání a podplácení. Toho se „Lentilkový Honza“ dopustil před komunálními volbami v roce 2014, když se i za cenu zločinu snažil zvrátit volební debakl své ODS po zpackané revitalizaci sídliště Letňanské Lentilky. Neváhal přitom sáhnout k nástrojům vpravdě mafiánským: vyhrožování a korupce.

Mikulecký se funkce radního i zastupitele po propuknutí skandálu kolem způsobu, jakým „obhájil“ svůj mandát, vzdal. Poté, co ze stejného důvodu nezískal bezpečnostní prověrku, musel skončit i jako dohlížeč nad datovými schránkami v podniku odštěpeném od České pošty – NAKIT.

SVJ s využitím zákona o svobodném přístupu k informacím předmětný rozsudek získalo a publikuje ho v nezkráceném znění, pouze s anonymizovanými osobními údaji. Rozsudek je nepravomocný od 23.2.2017 pravomocný. Případ v závěru roku 2017 přezkoumal i Nejvyšší soud, který dovolání Lentilkového kmotra odmítl jako zjevně neopodstatněné.

Ombudsmanka radí neplatičům prodat byt

Úřad veřejného ochránce práv se v materiálu Neplatiče ve společenství vlastníků bytů se dá zbavit prodejem jeho bytu zaobírá možností aplikace § 1184 občanského zákoníku v situaci, kdy SVJ má problém s dlužníkem ve svých řadách. Není to však jediný případ, kdy lze k nucenému prodeji bytové jednotky přistoupit. Podobně je možné sankcionovat i další případy zvlášť závažného porušení povinností vlastníka, kdy tento nedbá pravomocného a vykonatelného rozhodnutí soudu.

Je pravdou, že nový občanský zákoník (NOZ) v tomto ohledu částečně odstranil nedostatky dřívějšího ZoVB (72/1994 Sb.), který v § 15 ukládal vlastníkům povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, ale nikoliv už na služby (dodávky energií, úklid, užívání výtahu, pojištění domu). Ty muselo mít SVJ vymezeno ve stanovách. Naproti tomu NOZ v § 1181 pamatuje i na služby.

§ 1184
Na návrh osoby odpovědné za správu domu nebo dotčeného vlastníka jednotky může soud nařídit prodej jednotky toho vlastníka, který porušuje povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím soudu způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím práva ostatních vlastníků jednotek.

Číst dále

Zavedená SVJ ke změně stanov notáře nepotřebují

Vyšší soudy opět daly za pravdu právnímu názoru našeho SVJ. Tentokrát v otázce povinných náležitostí pro platnou změnu stanov. V usnesení 7 Cmo 229/2015 Vrchní soud v Praze konstatoval, že u SVJ vzniklých před 1. 1. 2014 (podle ZoVB – 72/1994 Sb.) není pro změnu stanov potřebný notářský zápis, pokud to samotné původní stanovy SVJ nepředepisují.

Protože toto průlomové rozhodnutí má, na rozdíl od obiter dictum konstatovaného názoru v 7 Cmo 79/2015, potenciál pomoci stovkám dalších společenství domáhajících se neúspěšně u rejstříkových soudů uvedení změny jejich názvu do souladu s požadavky nového občanského zákoníku, dáváme dokument tímto k dispozici ke stažení.

SVJ 450 nyní vyčká, až rejstříkový soud vázán právním názorem vrchního soudu požadovanou změnu provede, následně teprve budeme moci svolat shromáždění. Současně uplatníme po státu nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem rejstříkového soudu.

Měli jsme právo mluvit do revitalizace společného domu, rozhodl Nejvyšší správní soud

Až u Nejvyššího správního soudu (NSS) nalezlo SVJ 450 zastání ve sporu se stavebním úřadem o účastenství ve stavebních řízeních na celkovou revitalizaci domu ze strany SVJ 449, 451 a 453. Ač jsme setrvale upozorňovali na to, že jsme opominutými účastníky řízení, stavební úřad, magistrát i městský soud náš právní názor opřený o propracovanou argumentaci přehlížel. NSS na základě naší kasační stížnosti učinil rozsudkem sp. zn. 1 As 142/2015-49 těmto nezákonostem přítrž.

Číst dále

VS: Ke změně stanov SVJ vzniklých před 1.1.2014 není zapotřebí notářského zápisu

Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. 7 Cmo 79/2015, ukončil dohady nad výkladem § 1200 odst. 3 ve spojení s § 564 nového občanského zákoníku (NOZ). K dispozici je zatím jen izolovaná právní věta judikátu, zveřejněná v Soudních rozhledech 10/2015. Po zveřejnění celého rozhodnutí budou relevantní pasáže doplněny.

„Zákonný požadavek notářského zápisu ohledně změny stanov vycházející z § 1200 odst. 3 NOZ platí jen pro společenství vlastníků vzniklá dle NOZ od 1. 1. 2014; na dříve vzniklá společenství vlastníků jednotek § 1200 odst. 3 NOZ nedopadá.”

Číst dále

Falešné podpisy žalobu proti Letňanským lentilkám nezastaví, rozhodl Nejvyšší správní soud

Projednávání žaloby SVJ proti kontroverznímu projektu „Letňanské lentilky“ může pokračovat. Nejvyšší správní soud (NSS) zvrátil původní rozhodnutí o zastavení řízení. K němu došlo v důsledku zfalšování podpisů statutárních zástupců SVJ na plné moci advokátovi. Tímto kriminálním činem se dvojice pachatelů pokusila odstranit překážku k přiznání finanční dotace na tento projekt právě v době, kdy o ní rozhodovala Rada hl. m. Prahy. Dotace byla podle veřejně dostupných zdrojů skutečně přiznána, ačkoliv příslušný odbor magistrátu byl včas informován o nastalé situaci i o tom, že řízení není skončeno.

Číst dále

NS: zastoupení vlastníka na shromáždění musí být povoleno stanovami SVJ

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.5.2012, sp. zn. 29 Cdo 3399/2010

Právo účastnit se shromáždění (jako jeho člen) a podílet se na jeho rozhodování o záležitostech souvisejících se správou domu je osobním právem vlastníka jednotky. Jakkoliv lze hlasování na shromáždění považovat za právní úkon vlastníka jednotky, účast na shromáždění jako taková právním úkonem není. Člen shromáždění, který se účastní shromáždění, sice může právě proto, že se shromáždění účastní, vykonávat hlasovací právo (popř. i další práva, jako např. právo podávat návrhy, nahlížet do podkladů pro jednání apod.), nicméně účast na shromáždění je nutno od samotného hlasování (či výkonu dalších práv) odlišit. I tehdy, nebude-li se na shromáždění hlasovat, totiž právo účastnit se svědčí pouze členu shromáždění (vlastníku jednotky). Současně platí, že člen shromáždění nemůže vykonávat hlasovací právo, neúčastní-li se shromáždění.

Z tohoto důvodu nelze právo vlastníka jednotky nechat se na shromáždění zastoupit dovozovat z ustanovení § 3 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů a § 31 odst. 1 obč. zák.; plná moc k zastoupení vlastníka na shromáždění není plnou mocí k uskutečnění právního úkonu ve smyslu posledně označeného ustanovení.

Číst dále

Copyright © 2018. Powered by WordPress & Romangie Theme.