Úřad veřejného ochránce práv se v materiálu Neplatiče ve společenství vlastníků bytů se dá zbavit prodejem jeho bytu zaobírá možností aplikace § 1184 občanského zákoníku v situaci, kdy SVJ má problém s dlužníkem ve svých řadách. Není to však jediný případ, kdy lze k nucenému prodeji bytové jednotky přistoupit. Podobně je možné sankcionovat i další případy zvlášť závažného porušení povinností vlastníka, kdy tento nedbá pravomocného a vykonatelného rozhodnutí soudu.
Je pravdou, že nový občanský zákoník (NOZ) v tomto ohledu částečně odstranil nedostatky dřívějšího ZoVB (72/1994 Sb.), který v § 15 ukládal vlastníkům povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, ale nikoliv už na služby (dodávky energií, úklid, užívání výtahu, pojištění domu). Ty muselo mít SVJ vymezeno ve stanovách. Naproti tomu NOZ v § 1181 pamatuje i na služby.
Na návrh osoby odpovědné za správu domu nebo dotčeného vlastníka jednotky může soud nařídit prodej jednotky toho vlastníka, který porušuje povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím soudu způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím práva ostatních vlastníků jednotek.
(1) Vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.
(2) Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.
Lze tedy dovodit, že neplacením záloh vlastník vždy poruší zákonnou povinnost (bez ohledu na úpravu stanov), toto neplnění povinnosti lze žalovat, a nebude-li respektováno pravomocné vykonatelné rozhodnutí soudu, může kterýkoliv vlastník (! – ne jen SVJ jako správce domu) přistoupit za splnění dalších podmínek ke krajnímu prostředku, tj. podat návrh na prodej bytové jednotky. Návrh může být úspěšný, pokud druh či intenzita porušování povinnosti způsobují závažné důsledky.
Jinými slovy: k návrhu na nucený prodej jednotky by mělo být přistupováno až jako ke krajní možnosti, kdy například exekuce vykonatelného rozhodnutí nemůže být úspěšná, a naopak lze tímto způsobem řešit i jiná zvlášť závažná provinění vlastníka (porušování povinností uložených stanovami a domovním řádem jako porušování nočního/denního klidu, vandalismus, apod.).
Účelem tohoto postupu je zbavit provinivšího se vlastníka jeho vlastnictví k jednotce, aby nemohl z titulu vlastnického práva pokračovat v jednání, které znamená znemožnění nebo podstatné omezení práv jiného vlastníka.