Archiv štítků: Judikatura

NS: zastoupení vlastníka na shromáždění musí být povoleno stanovami SVJ

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.5.2012, sp. zn. 29 Cdo 3399/2010

Právo účastnit se shromáždění (jako jeho člen) a podílet se na jeho rozhodování o záležitostech souvisejících se správou domu je osobním právem vlastníka jednotky. Jakkoliv lze hlasování na shromáždění považovat za právní úkon vlastníka jednotky, účast na shromáždění jako taková právním úkonem není. Člen shromáždění, který se účastní shromáždění, sice může právě proto, že se shromáždění účastní, vykonávat hlasovací právo (popř. i další práva, jako např. právo podávat návrhy, nahlížet do podkladů pro jednání apod.), nicméně účast na shromáždění je nutno od samotného hlasování (či výkonu dalších práv) odlišit. I tehdy, nebude-li se na shromáždění hlasovat, totiž právo účastnit se svědčí pouze členu shromáždění (vlastníku jednotky). Současně platí, že člen shromáždění nemůže vykonávat hlasovací právo, neúčastní-li se shromáždění.

Z tohoto důvodu nelze právo vlastníka jednotky nechat se na shromáždění zastoupit dovozovat z ustanovení § 3 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů a § 31 odst. 1 obč. zák.; plná moc k zastoupení vlastníka na shromáždění není plnou mocí k uskutečnění právního úkonu ve smyslu posledně označeného ustanovení.

Číst dále

VS: do rejstříku SVJ nelze zapsat data změn ve složení výboru

Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10.2.2011, sp. zn. 8 Cmo 374/2010

Údaje o dni vzniku a zániku členství ve výboru společenství vlastníků jednotek se do rejstříku společenství vlastníků jednotek nezapisují.

Číst dále

NS: Shromáždění SVJ nemůže svým rozhodnutím změnit prohlášení vlastníka o vymezení jednotek

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.11.2011, sp. zn. 29 Cdo 406/2010

Do působnosti shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek nespadá rozhodování o změně prohlášení vlastníka budovy v částech obsahujících rozdělení budovy na jednotky a společné části domu (§ 4 odst. 2 písm. b/ a c/ zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů).

Číst dále

NS: k projednání žalob na zaplacení pohledávek vlastníků jsou příslušné krajské soudy

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 37/2011

Jelikož rozhodování o výši příspěvků členů společenství na správu domu a pozemku, jakož i o výši záloh na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb spadá podle článku VII odst. 3 písm. f/, g/ a h/ Vzorových stanov společenství vlastníků jednotek (příloha Nařízení vlády č. 371/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) do působnosti shromáždění společenství vlastníků jednotek, jde – z procesního hlediska – o obchodní věc ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. u/ o. s. ř. (srov. k tomu důvody usnesení uveřejněného pod číslem 1/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Číst dále

NS: Návrh na přezkum rozhodnutí shromáždění SVJ může podat i vlastník, který se hlasování neúčastnil a s rozhodnutím nesouhlasí

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.5.2011, sp. zn. 22 Cdo 1423/2009

Podle názoru dovolacího soudu nelze možnost napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků v důležité záležitosti přehlasovaným vlastníkem jednotky návrhem u soudu ve smyslu § 11 odst. 3 věta třetí ZVB vykládat tak, že toto právo má pouze vlastník jednotky, který byl při hlasování shromáždění vlastníků jednotek přítomen.

Číst dále

NS: Prodejem bytu dluhy vůči SVJ na nového vlastníka nepřecházejí

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.12.2010, sp.  zn. 22 Cdo 242/2009

Vztah mezi společenstvím vlastníků jednotek a vlastníkem jednotky, týkající se plateb záloh na správu domu ve smyslu § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, je vztahem závazkovým (obligačním). Změna v subjektech závazkového vztahu je možná jen na základě důvodů uvedených v zákoně, především v části osmé, hlavě první, oddílu čtvrtém občanského zákoníku. Protože závazkové vztahy jsou vztahy mezi konkrétními osobami a jejich přechod na nabyvatele věcí, kterých se týkají, je výjimkou z pravidla, nelze ustanovení o takovém přechodu vykládat extenzívně.

Číst dále

NS: Ke změně způsobu rozúčtování nákladů odchylně od zákona stačí souhlas 3/4 většiny vlastníků

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.2.2011, sp. zn. 22 Cdo 3651/2009

Změna části stanov, upravující způsob rozúčtování nákladů spojených s provozem a údržbou společných částí domu, společenstvím vlastníků jednotek odchylně od způsobu stanoveného ve smyslu § 15 odst. 1 ZoVB (poměrně podle velikosti spoluvlastnických podílů), a to na základě usnesení usnášeníschopného shromáždění vlastníků jednotek přijatého ve smyslu § 11 odst. 4 ZoVB více než tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů, je souladná se zákonem.

Číst dále

Vlastník bytu může po SVJ nárokovat náklady na opravu domu

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.7.2010, sp. zn. 22 Cdo 5330/2008

Povinností společenství (bytových vlastníků) je obstarat nutné opravy společných částí domu. Pokud tyto opravy provede a zaplatí vlastník jednotky, může jít o plnění, které vlastník jednotky vynaložil namísto společenství. Proto je takovou věc třeba posoudit i podle § 454 obč. zák. V případě úspěchu žaloby by rozúčtování nákladů na jednotlivé vlastníky jednotek bylo již věcí společenství, jak vyplývá i z § 13 odst. 7 byt. zák.

Číst dále

Stanovisko ÚOOÚ: na údaje o dlužnících mají vlastníci právo

Úřad pro ochranu osobních údajů vydal stanovisko ke zveřejňování citlivých údajů o dlužnících, dlužných částkách a obecně o platební morálce členů SVJ. Informaci zveřejnil server Klaiex. Toto stanovisko úřadu vydané na dotaz jistého SVJ v Milovicích nabízíme ke stažení.

Shrnuto v bodech:

  • na informace o tom, jak ostatní spoluvlastníci plní svou povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku a služby související s bydlením, mají vlastníci právo.
  • údaje o dlužnících, o dluhu či o platební morálce vlastníků nelze bez jejich souhlasu zpřístupnit jiným osobám než oprávněným (ostatním vlastníkům). Není tedy možné je vyvěsit na domovní vývěsce nebo na veřejně přístupné internetové stránce.
  • Lze je zpřístupnit nebo zveřejnit prostřednictvím zabezpečeného internetu (stránky se zaheslovaným přístupem) nebo na schůzi shromáždění SVJ, příp. v uzavřené obálce na jméno a příjmení konkrétního vlastníka vhozené do jeho poštovní schránky.

Kritéria pro název a sídlo společenství vlastníků jednotek

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 20.4.2001, č.j. 7 Cmo 956/2000

Sídlo právnické osoby musí být natolik určité, aby bylo možné zcela jednoznačné určení místa, jež je adresou sídla představováno. Jestliže má určitá budova více vchodů a tudíž jí bylo přiděleno více popisných čísel, musí být jednoznačné, ve kterém vchodě, tedy v jakém čísle popisném je sídlo právnické osoby, což platí i pro společenství vlastníků jednotek.

Název společenství musí být takový, aby v něm byl dostatečně určitě označen dům, jenž je na jednotky rozdělen a v němž společenství vzniklo. Kromě čísla popisného domu musí název obsahovat uvedení obce, a je-li rozdělena na ulice, i označení ulice.

Číst dále

Copyright © 2024. Powered by WordPress & Romangie Theme.